ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Odkud přišly kapky ohnivého deště

view counter
Věda dosud není schopna vysvětlit původ záhadných skleněných tělísek. Lidé je nacházeli na zemi odedávna. Měly tvar „něčeho letícího vzduchem“ – krup, kapek, kuliček… Obyčejně byly žluté, zelené nebo černé s charakteristicky opracovaným povrchem a zdály se utvořené jakousi mimozemskou silou. Je s nimi spojeno nemálo legend, připisovala se jim magická moc, zhotovovaly se z nich amulety k uzdravování.

Věda se jimi začala zabývat od konce 18. století. Jako prvý je popsal roku 1787 německý vědec Josef Mayer. Výzkum prováděl na březích české Vltavy. Brzy bylo jasné, že záhadná sklíčka se nalézají na rozsáhlém území. K objevu jednoho z nejvýznamnějších polí – rakousko-asijského, táhnoucího se od Tasmánie až do Indočíny – se účastnil významný přírodopisec Charles Darwin, který v roce 1864 nalezl v jižním Rakousku celou sbírku skleněných „korálků“. V roce 1900 bezejmenná skleněná tělíska konečně dostala své jméno. Rakouský geolog F. E. Suess je nazval tektity od řeckého slova pektos, což znamená tavený.

Později byla tektitová pole nalezena na všech kontinentech mimo Antarktidu. Předpokládá se, že nemálo tektitů leží na dně oceánů.

Většinou se nalézají drobné útvary, vážící pouhé gramy. Největší známý váží přes tři kilogramy. Věk nejstaršího dosahuje 35 milionů let.

Dodnes neexistuje teorie, která by objasnila jejich původ. Řada vědců se přiklání k názoru, že jde o meteority. Ale v tom případě by musely nést pozůstatky po dlouhém bombardování kosmickými paprsky. Neobsahují je.

Jedna z teorií mluví o tom, že pocházejí z jádra komety, která se při vstupu do atmosféry Země rozpadla na kousíčky, které dopadaly na povrch planety jako ohnivý déšť. Ovšem konkrétní důkazy chybějí.

Podle jiné hypotézy jsou skutečně výsledkem padání meteoritů, asteroidů nebo komet, ale nevznikla z hmoty kosmické, nýbrž pozemské, přetavením vlivem vysoké teploty (tak zvaná tlaková metamorfóza). Jinými slovy - jde o vychladlé kapky zemské hmoty, vyvržené kdysi na ohromnou vzdálenost při pádu velkých meteoritů a vytvoření meteorických kráterů.

Konečně originální teorii o původu tektitů vyřkl v roce 1936 astrofyzik G. Nininger, který zasvětil celý svůj život meteoritům. Podařilo se mu sebrat tisíce tektitů a podle něj jsou měsíčního původu. Na Zem je vrhly ohromné meteority, které kdysi v nepamětných dobách  na Měsíc dopadaly a vyvrhly z jeho povrchu do kosmu tuny roztaveného kamene. Částečky tohoto skleněného krupobití padaly na Zemi, kde zchladly. Tuto hypotézu nepřímo dokazuje analýza měsíční půdy, kterou dopravily na Zem automatické stanice z oblasti Moře klidu a Oceánu bouří.

Všechny teorie tedy ukazují na účast kosmických sil při tvoření tektitů. V poslední době vzniklo nemálo nových teorií, ale ani jedna nevede ke konečnému vysvětlení původu těchto unikátních těles. Tak kde vznikly tyto vychladlé kapky: v kosmu nebo na Zemi? Tajemství čeká na své rozřešení.