Chytrý špičkový marketing.
view counter

Léčebné účinky jablek a jablečného moštu (1)

view counter
Z kulturně historického hlediska je člověk spojen s jablkem po velmi dlouhou dobu. Nálezy zkamenělých jádřinců prokázaly, že jabloně rostly v Anatólii už před 8500 lety, a staří Egypťané zanechali hieroglyfy s jablky ve svých pyramidách a hrobech. Až dodnes zůstalo říšské jablko symbolem politické a světské moci. Žádné jiné ovoce nehraje tak významnou roli v křesťanské tradici, antických pověstech, pohanských mýtech a dochované lidové tradici jako právě jablko: je symbolem lásky, plodnosti a krásy, pokušení a hříchu.

Biblický příběh o Evě, pro niž bylo jablko příčinou pádu, je nejen nejznámější, ale také nejsymboličtější v celé této řadě. A spojitost mezi jablkem a zdravím rozpoznali naši předkové již velmi brzy. Jablko má proto velký význam v lidové medicíně téměř ve všech kulturách.

Jablka však nejsou pouhými zástupnými symboly pro něco, co je v našem životě nezbytné, ale mohou nám skutečně pomáhat. Látky obsažené v jablku jsou velmi různorodé a velmi cenné, jejich denní přísun zajišťuje lidskému tělu téměř všechny důležité živiny. Pokud by někdo musel strávit život zavřený v cele o chlebu a vodě, trpěl by velmi záhy potížemi, které mají původ v nedostatku určitých živin. Tento nedostatek se projevuje kratšími nebo dlouhodobějšími zdravotními problémy. Pokud by se však člověk ve stejné situaci živil výhradně chlebem a jablky, nebudou mu chybět téměř žádné životně důležité substance a bude se těšit nadále dobrému zdraví. Jablka totiž obsahují vodu, vitaminy, minerální látky, stopové prvky a bioaktivní substance, které jsou nepostradatelnou součástí zdravé výživy a jejichž pravidelný přísun je nezbytný pro dobrý stav lidského organizmu. Tyto substance nemají pouze dobrý vliv na naši pokožku a zdravý vzhled, ale chrání před četnými nemocemi, k nimž patří civilizační nemoci, srdeční infarkt, mozková mrtvice, rakovina a mnoho dalších. Navíc jsou jablka jako jedno z mála druhů ovoce zásaditá, což má pro naše zdraví velký význam. Naše vnitřní prostředí by totiž mělo být zásadité, ale bohužel je u velké většiny z nás, díky naší stravě, kyselé, což způsobuje většinu našich zdravotních potíží i vážných onemocnění (žaludečními vředy počínaje a rakovinou konče).

Jablko – vitaminová bomba
Jablka obsahují vitaminy A (retinol), B, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin), B12 (kobalamin), C (kyselina askorbová), E (tokoferol), K, vitamin H (biotin), kyselinu listovou, cholin a inositol. Protože slupka a dužnina přímo pod slupkou obsahují až 70 % vitaminů, měli bychom jablka konzumovat a zpracovávat neloupaná, což se samozřejmě při výrobě moštu děje. Slupka obsahuje rovněž železo, hořčík, nenasycené tuky a bioaktivní látky. Ten, kdo jí jablka i s jádřincem, dostane navíc zvláštní dávku jódu.

 

Minerální látky a stopové prvky
Minerální látky jsou nezbytné pro všechny pochody v lidském organizmu. Podílejí se na činnosti některých enzymů, mají i speciální funkci (např. regulace pH v tělesných tekutinách, předávání nervových impulzů) a hrají ústřední roli v imunitním systému.Rozlišování mezi minerálními látkami a stopovými prvky je otázkou kvantity, neboť stopové prvky jsou v lidském organizmu obsaženy jen v malých dávkách, ale jejich přítomnost je pro jeho fungování nezbytná. K nejdůležitějším stopovým prvkům v jablku patří železo, křemík, mangan, zinek, měď, fluor, jód, selen a molybden. Nejvýznamnější minerální látky jsou draslík, fosfor, vápník, hořčík a sodík. Mezi minerály, stopovými prvky a vitaminy existuje mnoho forem vzájemné součinnosti. Např. vitamin C má příznivý vliv na příjem železa a vitaminy skupiny B se podílejí na zhodnocení hořčíku.
Lidské tělo vylučuje každý den část minerálů a stopových prvků. Jejich úbytek musí být, podobně jako u vitaminů, pravidelně nahrazován. Nejlepším zdrojem je vyvážená strava, nikoli chemické preparáty. Také v tomto případě nejsou jablka bez významu, protože obsahují více než dvacet těchto pro člověka tak cenných látek.Tento minerál je v jablku obsažen v největším množství (100 až 180 mg na 100 g plodu). Reguluje spolu s dusíkem hospodaření s vodou v lidském organizmu, vylučování tekutin prostřednictvím ledvin a stimuluje elektrické děje v buněčných membránách, zvláště v srdci, nervech a svalech (přenos podráždění). Pravidelná konzumace jablek může omezit negativní účinek diuretik, protože jablka podporují trávení a činnost ledvin.

Sekundární rostlinné látky
Tuky, bílkoviny a uhlohydráty jsou primární rostlinné látky, které jsou nezbytnou součástí výživy zvířat i lidí. Sekundární rostlinné látky – dosud jich bylo identifikováno na 30 000 – nepřispívají přímo k látkové výměně, ale dodávají každému druhu osobitý charakter. Patří k nim barviva, aromatické látky a hořčiny. V osmdesátých letech na sebe tyto látky upoutaly pozornost diabetologů a lékařů, protože se prokázal jejich překvapivý účinek na lidské zdraví. Jako příklad lze uvést flavonoidy a fenolové kyseliny obsažené v jablku, které působí preventivně proti vzniku infarktu a spolu s pektiny a vitaminem C zabraňují vzniku rakovinných buněk. Fenoly působí jako antioxidanty a prevence proti kornatění tepen a krvácivosti. Spolu s poznáním významu sekundárních rostlinných látek se zvolna prosazuje poznání, že všechny rostliny mají léčivé účinky.
Rostlinná strava tak představuje nenásilnou, pomalou, ale soustavnou cestu k udržení našeho zdraví.
Jablka nejsou sice nejbohatším zdrojem sekundárních látek, mají ale ve spojení s balastními a minerálními látkami a vitaminy komplexní preventivní a léčebné účinky. Navíc se dají konzumovat snáze
než ostatní zdroje sekundárních látek, např. česnek, cibule, zelí a brokolice. Ve spojení se sekundárními rostlinnými látkami se užívá většinou termín „bioaktivní substance“. Jsou to tyto tři skupiny látek: balastní látky (např. celulóza a pektin), bakterie kyseliny mléčné ve fermentovaných potravinách (např. v jogurtu a v kyselém zelí), a sekundární rostlinné látky jako největší skupina bioaktivních substancí, které lze rozdělit podle chemické struktury do devíti skupin. Jsou to polyfenoly, karoteny, fytosteroly, fytoestrogeny, sulfidy, glukosinoláty, saponiny, terpeny a látky tlumící aktivitu enzymů.

Co se ještě skrývá v jablku
Hovořili jsme už o vitaminech, minerálních a balastních látkách, které se podílejí na vyrovnané výživě, regulují zažívání a zvyšují odolnost lidského organizmu. Stejný význam mají také sekundární rostlinné látky, k nimž se v poslední době obrací pozornost mnoha odborníků. Kromě těchto látek se v jablku skrývají „tišší pomocníci“, nenápadné látky významné pro naše zdraví. Nejzajímavější z nich jsou cukry, kyseliny, tuky, dusíkaté sloučeniny, aromatické látky a barviva.

Cukry a ovocné kyseliny
Největší hodnotu mají ty cukry, které je lidský organizmus schopen rychle vstřebat. Jablka obsahují
3 až 16 % cukrů na 100 g čerstvé hmoty. Z tohoto důvodu lze hovořit o jablku jako o ideálním dodavateli energie při únavě a poruchách koncentrace.
100 g jablečné dužniny poskytuje 230 kJ (55 kcal) energie, v jablečné šťávě je to 170 kJ (40 kcal) na
100 ml; 100 g sušených jablek obsahuje 1100 kJ (260 kcal) energie.
Sladkost jablek není způsobena množstvím cukrů, ale poměrem kyselin k cukrům. Dobrou chuť mají jablka s vysokým obsahem cukrů a kyselin. Jablka obsahují hlavně kyselinu jablečnou a citrónovou, v nezralých jablkách je kyselina šťavelová. Ostatních 33 organických kyselin je přítomno jen stopově.
Během zažívání kyseliny oxidují, nezvyšují tedy obsah kyselin v krvi. Při jejich odbourávání dochází k alkalizaci, a jablka tak působí jako obrana proti překyselení tkáně. Větší množství kyseliny jablečné narušuje usazeniny kyseliny močové, které se objevují při revmatizmu a onemocnění dnou. Jablečné kyseliny působí při žvýkání na bakterie v dutině ústní a čistí zuby a dásně.

Jak působí jablka při onemocněních?
Jablka mají vysoký obsah životně důležitých substancí. Mohli bychom je srovnat s malou lékárnou. Ten, kdo pravidelně konzumuje jablka, podporuje své zdraví a kromě toho se tak preventivně brání mnoha nepříjemnostem, které vznikají při nedostatku vitálních látek. O tom, že jablka a jablečný mošt s úspěchem působí proti takovým chorobám, jako je např. rakovinné bujení, infarkt, cukrovka, dna, revma, zánětlivá onemocnění, zvýšený cholesterol, pomáhají odstraňovat ledvinové a žlučové kameny, jaterní potíže, poruchy látkové výměny (upravují zácpu i průjem), napomáhají při hubnutí i odvykání kouření, zlepšují spánek atd. I vy se můžete léčit a pochutnávat si na čerstvém jablečném moštu, který vám dodáme až do vašeho domova. Díky speciálnímu vakuovému balení vydrží mošt dlouho čerstvý a nekazí se.

Více na tel. 777 257 556, objednávky
na 722 000 090 nebo na www.mostdodomu.cz
Dr. H. Buchterová – Weisbrodtová
a U. Schöberová,
Léčíme se jablky, nakl. Ivo Železný,
hk