ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

DPH - souhrnné hlášení, ceny obvyklé...

DPH 2010 - změny ve vymezení pojmů

view counter

3.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
Novinky DPH v roce 2010 nejsou jen změny v sazbách – i některé pojmy se dočkaly změn.

Změny v DPH dané velkou novelou č. 489/2009 Sb., obsahují také nové pojmy:

  • místo výrazu „osoba, která není povinná k dani“ zákon nově používá pojem „osoba nepovinná k dani (OND)“,
  • změnila se také definice pojmu úplata, zatímco v roce 2009 byl tento pojem spíše vymezen jako „akt“ vlastního zaplacení (v penězích, platebními prostředky nahrazujícími peníze, poskytnutím nepeněžitého plnění), tak pro rok 2010 vyjadřuje částku v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnotu poskytnutého nepeněžního plnění, čili „to co se má uhradit“,
  • šířeji je vymezen od roku 2010 dopravní prostředek, a to např. pro účely nového vymezení místa plnění při krátkodobém pronájmu dopravního prostředku; v případě nového dopravního prostředku ale zůstává definice obdobná jako v roce 2009,
  • ke skupinové registraci k DPH doplňme, že  člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdružení bez právní subjektivity nebo sdružení na základě jiné obdobné smlouvy (pokud by byl, je nutno situaci řešit do 31. 10. 2010, např. ukončením činnosti sdružení).

 

 

DPH - Souhrnné hlášení

2.2.2010, Ing. Dagmar Fitříková
V podávání souhrnných hlášení nastaly od 1. ledna 2010 změny. Jaké změny to jsou, jak nově postupovat, jak se vyhnout chybám? 

  • § 13, § 17, § 22, § 34, § 64, § 100 a § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH),
  • § 40 a § 41 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění (dále jen ZSDP),
  • § 829 a násl. zákona č. Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen ObčZ).

Souhrnné hlášení
Formulář souhrnného hlášení je tiskopisem, který v zákonem vymezených případech podává pouze plátce DPH. Na tomto tiskopisu vydaném Ministerstvem financí ČR uvádí plátce požadované údaje o dodání zboží do jiného členského státu. Tiskopis souhrnného hlášení není univerzálním tiskopisem a je určen pouze pro vykazování údajů o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované v EU.

Následné souhrnné hlášení
Pro případy, kdy plátce v souhrnném hlášení uvede nesprávný údaj a tuto skutečnost zjistí po podání souhrnného hlášení, je určen zvláštní tiskopis – tzv. následné souhrnné hlášení. Povinnost podat následné souhrnné hlášení vyplývá z úpravy obsažené v § 102 odst. 4 ZDPH. Povinnost podat následné souhrnné hlášení se vztahuje i na plátce, který jako určený účastník sdružení podle § 829 a násl. ObčZ vede evidenci pro účely DPH za sdružení podle § 100 odst. 3 ZDPH a po podání souhrnného hlášení zjistí, že v tomto hlášení uvedl chybné údaje.

Tiskopisy
Platným tiskopisem, ve kterém jsou plátci povinni uvádět údaje o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, je tiskopis Ministerstva financí ČR MFin 5521 – vzor č. 2 a pro účely provedení opravy zjištěných chybných údajů je určen tiskopis MFin 5521/a – vzor č. 1.

Kdo je povinen podat hlášení
Taxativní výčet plnění,  na která se vztahuje povinnost uvádět je v souhrnném hlášení je uveden v § 102 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH.  S účinností od 1 . 1. 2010 se tato povinnost nově vztahuje i na poskytnutí služby s místem plnění v jiné členské zemi, pokud je místo plnění určeno podle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 ZDPH a příjemce služby je povinen přiznat a zaplatit daň.  Předepsané údaje o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH podle § 102 odst. 1 písm. a) až c) a poskytnutí služby s místem plnění v jiné členské zemi podle § 102 odst. 1 písm. d) je plátce, který takové plnění uskutečnil, povinen uvádět nejen v daňovém přiznání k DPH, ale i v souhrnném hlášení na předepsaném tiskopise MF ČR. V případě, že plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že v tomto hlášení uvedl chybné údaje, je povinen podat následné souhrnné hlášení, na základě kterého chybné údaje vyznačí a opraví. Na rozdíl od daňového přiznání, tiskopis souhrnného hlášení a následného souhrnného hlášení žádná jiná osoba než registrovaný plátce daně nepodává. Na rozdíl od daňového přiznání k DPH, které je plátce povinen podat vždy, a to i tehdy, pokud v příslušném zdaňovacím období neuskuteční žádná zdanitelná plnění, souhrnné hlášení a následné souhrnné hlášení podává plátce pouze tehdy, pokud má k jeho podání zákonný důvod, tzn. pokud uskuteční dodání zboží do jiného členského státu vymezené v § 102 odst. 1 písm. a) až c) nebo poskytne službu uvedenou v § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH.

Postup při vyplnění tiskopisu
Plátce se při vyplňování souhrnného hlášení a následného souhrnného hlášení řídí obecnými pravidly, která vyplývají z úpravy obsažené v § 100 a § 102 a souvisejících ustanovení ZDPH, a dále postupuje podle příslušné části pokynů k vyplnění souhrnného hlášení a následného souhrnného hlášení. Pokyny k vyplnění souhrnného hlášení a následného souhrnného hlášení jsou uvedeny na zvláštní příloze tiskopisu souhrnného hlášení (MFin 5521 vzor č. 2). Ve srovnání s požadavky na údaje, které je plátce povinen uvádět v daňovém přiznání, je tiskopis souhrnného hlášení jednodušší. Plátce daně vyplňuje souhrnné hlášení podle toho, zda v příslušném kalendářním měsíci, popř. v příslušném kalendářním čtvrtletí (pokud se jedná o plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, který uskutečňuje služby vymezené v § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH, ale neuskutečňuje dodání zboží do EU, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 64 odst. 1, 2 a 4 ZDPH) uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu nebo poskytl službu vymezenou v § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že do kategorie dodání zboží do jiného členského státu patří nejen standardní dodání zboží (realizované mezi českým plátcem jako dodavatelem a osobou registrovanou v jiné členské zemi jako pořizovatelem), ale i přemístění obchodního majetku do jiného členského státu za účelem uskutečňování ekonomických činností a také dodání zboží kupujícímu v rámci tzv. třístranných obchodů, pokud je český plátce v postavení prostřední osoby (§ 102 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH).

 

 

DPH z ceny obvyklé

19.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
Novinkou od roku 2010 je povinnost uplatňovat DPH z ceny obvyklé v případě některých plnění mezi spojenými osobami.

Novinkou od roku 2010 je taktéž povinnost uplatňovat DPH z ceny obvyklé v případě některých plnění mezi spojenými osobami. Tato povinnost je zakotvena v novém § 36a ZDPH. Možná si vzpomenete, že cena obvyklá se v minulosti v některých případech používala pro stanovení základu daně, pokud nebyla cena dána. Nyní je možnost aplikace tohoto pravidla i na případy, kdy byla sjednána cena jiná (neobvyklá). Pravidla jsou následující:

  • Základem daně je cena obvyklá (podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku) bez daně, zjištěná k DUZP, je-li zdanitelné plnění uskutečněno:
    • pro spojené osoby
    • v 3 dále určených situacích, kdy by mohlo dojít (úmyslně/neúmyslně) ke zvýšení odpočtu.
  • Spojené osoby, kterých se toto týká:
    • kapitálově spojené osoby (podle vymezení pro skupiny v § 5a odst. 3 ZDPH) s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % ZK nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
    • jinak spojené osoby (podle vymezení pro skupiny v § 5a odst. 4 ZDPH, kdy se na vedení podílí alespoň jedna shodná osoba); ale kromě případu, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
    • osoby blízké,
    • osoby, které jsou v pracovně právním nebo v jiném obdobném vztahu k plátci, a
    • osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení (bez právní subjektivity) nebo jiné obdobné smlouvy
  • Povinnost se týká následujících případů:
    • pokud je úplata za zdanitelné plnění nižší než cena obvyklá a příjemce plnění nemá nárok na odpočet nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši
      Příklad: Zaměstnavatel poskytne oběd svým zaměstnancům v závodní jídelně v rámci závodního stravování za 45 Kč a ostatním osobám, které nejsou zaměstnanci, za 60 Kč. DPH z poskytnutých obědů zaměstnancům je třeba odvést z ceny 60 Kč (resp. z 50 Kč, neboť to je základ pro 20% DPH).
    • pokud je úplata za zdanitelné plnění vyšší než cena obvyklá a plátce, který uskutečnil plnění, je povinen krátit nárok na odpočet daně
      Příklad: Majitel domu fakturuje spojené osobě nájem za nebytové prostory jako zdanitelné plnění ve výši 40 000 Kč bez DPH měsíčně (cena obvyklá je jen 25 000 Kč bez DPH). Odvést DPH z ceny obvyklé (čili z paradoxně nižší částky 25 000 Kč) musí v případě, kdy má zároveň v domě i jiné prostory, které pronajímá jako osvobozená plnění bez nároku na odpočet.
    • pokud je úplata za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet nižší než cena obvyklá a plátce, který uskutečnil plnění je povinen krátit nárok na odpočet daně
      Příklad: Majitel domu pronajme spojené osobě byt či nebytový prostor jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet za 20 000 Kč (přitom cena obvyklá je 25 000 Kč). Pokud má zároveň i jiná plnění na výstupu, která jsou zdanitelná, a DPH na vstup proto krátí koeficientem, musí pro účely výpočtu koeficientu přiznat pronájem v ceně obvyklé (tj. 25 000 Kč).

 

 

Místo plnění DPH u přeshraničních služeb

18.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2010 si zvykáme na nové vymezení místa plnění u přeshraničních služeb. Dochází k rozšíření reverse-charge mechanismu.

Snad nejvýznamnější změnou v ZDPH od roku 2010 je nová filosofie při vymezení místa plnění v případě přeshraničních služeb poskytnutých osobám povinným k dani:

  • Cílem je zdanit (až na výjimky) služby poskytované osobám povinným k dani ve státě EU, kde byly poskytnuty (jde o rozšíření reverse charge mechanismu, kdy přiznává a zaplatí daň příjemce služeb), důsledkem povinnost poskytovatele uvést služby v souhrnném hlášení.
    Změnu je možné charakterizovat srovnáním povinností 2009 a 2010 na základním pravidle při určení místa plnění u služeb podle § 9 ZDPH:

Místo plnění podle § 9 ZDPH

2009

2010

při plnění pro OPD

podle poskytovatele služby

podle příjemce služby

při plnění pro OND

podle poskytovatele služby

podle poskytovatele služby

·        

Jak je patrné z tabulky, poskytovatel přeshraničních služeb bude muset rozlišit, zda plnění poskytuje:

    • osobě nepovinné k dani (např. přepraví cosi slovenské rodině) anebo
    • osobě povinné k dani (např. přepraví cosi slovenskému podnikateli, i když v okamžiku dojednání kontraktu ještě nebude příjemce ještě plátcem daně).

Poskytnutí služby osobně povinné k dani v jiném členském státu bude pro příjemce (pokud by ještě nebyl plátcem daně) znamenat registraci a přiznání daně na vstupu. Jde tedy o jakési rozšíření služeb typu „reverze charge“, s nimiž jsme se setkávali už i do konce roku 2009, ale to bylo v daleko menší míře.

  • Výjimek ve vymezení místa plnění v případě služeb bude více než v roce 2009 (místo § 10 ZDPH nově § 10, § 10a až § 10k ZDP):
    • u služby vztahující se k nemovitosti zůstává místo plnění podle umístění nemovitosti,
    • při poskytnutí služby přepravy osob je místem plnění místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje (tj. při jedné přepravě i více míst plnění),
    • u služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy, a podobných služeb bude podle místa poskytnutí, konání akce,
    • místo plnění při poskytnutí stravovací služby se určí podle místa skutečného poskytnutí služby, ale výjimka: při poskytnutí na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy osob uskutečněného na území EU podle místa zahájení přepravy osob,
    • místo plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku - kde je dopravní prostředek skutečně předán zákazníkovi do držení nebo užívání;
    • krátkodobý nájem DP je vymezen jako nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní),
    • některé další případy poskytnutí služeb mají určeno speciálně místo plnění pouze při poskytnutí pro OND (a v případě poskytnutí pro OPD se přenese plnění na příjemce vždy):
    • místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem (osobou, která jedná jménem a na účet jiné OND), je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění
    • místem plnění při poskytnutí služby přepravy zboží pro OND je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje, pokud je však poskytnuta služba přepravy zboží mezi členskými státy, je místem plnění místo zahájení přepravy
    • v případě poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží (jako je nakládka, vykládka, manipulace a podobná činnost) a poskytnutí služby oceňování movité věci a práce na movité věci pro OND, je místem plnění místo skutečného poskytnutí
    • místo, kde má OND, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, je místem zdanitelného plnění v případě převodu a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva, reklamní služby, poradenské, inženýrské, konzultační, právní, účetní a jiné podobné služby, zpracování dat a poskytnutí informací, bankovní, finanční a pojišťovací služby (s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek), poskytnutí pracovníků, nájem movitého hmotného majetku (s výjimkou dopravních prostředků), telekomunikační služba, služba rozhlasového a televizního vysílání, elektronicky poskytovaná služba.

 

 

Provize a novela DPH

18.2.2010, Ing. Miloš Hovorka
Je-li předmětem činnosti služba, je potřeba u ní určit místo jejího plnění, a ve státě, kde bude toto místo plnění, bude tato služba předmětem DPH podle právní úpravy tamního státu.


Dotaz:
Předmětem činnosti naší firmy je čisté zprostředkování. Zajišťujeme kontakty a obchodní propozice pro zahraniční příkazce ze zemí EU i mimo EU. Koneční zákazníci sídlí v tuzemsku, v jiných zemích EU i mimo EU. Samotná obchodní transakce (námi zprostředkovaná) je vždy přímým obchodním případem mezi naším příkazcem a konečným zákazníkem a jako taková nijak neprochází naším účetnictvím. Za tuto činnost nám příkazci poskytují provizi provizní sazbou z jejich fakturovaného obratu. Provize je účtována buď formou provizního odpočtu příkazce nebo naší fakturou na příkazce. Až dosud bylo výše uvedené účtování provizí mezi příkazcem a námi od DPH osvobozeno. Zajímá nás, zda a jak se této naší praxe, resp. účtování provize, dotkne aktuální novela DPH, která mj. mění dosavadní praxi stanovení místa plnění/místa poskytnutí služby a z toho vyplývající daňovou povinnost.

Odpověď:

Předmětem vaší činnosti je služba a je třeba u ní určit, kde je místo jejího plnění, a ve státě, kde bude toto místo plnění, bude tato služba předmětem DPH podle právní úpravy tohoto státu. Potom bude buď od DPH v tomto státě osvobozena, anebo osvobozena nebude a uplatní se u ní tamní DPH.

Podle § 9 odst. 1 novely zákona o DPH, dané zákonem č. 489/2009 Sb., s účinností od 1. ledna 2010 platí, že místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

Pokud budete například poskytovat službu osobě povinné k dani (kdo se jí rozumí, je stanoveno v § 5 až 5c a v § 9 odst. 3 zákona o DPH) se sídlem v tuzemsku, tak bude tato služba předmětem tuzemského zákona o DPH, protože místo plnění u ní bude v tuzemsku. Od DPH s nárokem na odpočet DPH však bude tato služba osvobozena pouze v případě, že jsou splněny podmínky § 68 odst. 13 zákona o DPH. To znamená, že byste museli při poskytnutí vaší služby jednat jménem a na účet jiné osoby a muselo by jít o zprostředkování plnění osvobozených od DPH podle § 66 až 69 (s výjimkou § 68 odst. 14), nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi.

Pokud budete vaši službu zprostředkování poskytovat například osobě povinné k dani se sídlem v jiném členském státě EU, tak bude místo plnění u této služby v tomto jiném členském státě EU a služba bude předmětem DPH podle zákona o DPH tohoto státu. Avšak vy nebudete tamní DPH u této služby přiznávat, protože to udělá příjemce služby (jde o tzv. reverse charge mechanismus, tj. přenos daňové povinnosti z poskytovatele služby na jejího příjemce). Pokud by bylo vaše zprostředkování v tomto jiném členském státě od DPH osvobozeno obdobně jak je výše popsáno v případě, že je odběratelem služby osoba se sídlem v ČR, tak by se logicky u této služby v tomto jiném členském státě DPH odběratelem neuplatňovala.

Pokud budete vaši službu zprostředkování poskytovat například osobě povinné k dani se sídlem ve třetí zemi, tak bude místo plnění u této služby v této třetí zemi a nikoliv v tuzemsku, a tato služba buď bude předmětem tamní úpravy zákona o DPH anebo nebude, protože podle tamní úpravy se na dovoz služeb do této třetí země DPH nevztahuje (je třeba prostudovat tamní úpravu zákona o DPH).

Pokud snad byste poskytli vaši službu zprostředkování osobě nepovinné k dani (například nějaké soukromé osobě), tak podle § 10e (Místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani) platí, že místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani, je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění. Pokud byste nejednali jménem této osoby, tak by se určilo místo plnění podle § 9 odst. 2 novelizovaného zákona o DPH, kde je uvedeno, že místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

 

 

Vystavit daňový dobropis, nebo nevystavit?

1.2.2010 , Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákon o DPH umožňuje plátci daně v případě, kdy dojde ke snížení ceny plnění nebo k vrácení plnění, vystavit daňový dobropis a opravit základ daně. Není to však jeho povinností.

Ustanovení § 42 zákona o DPH to umožňuje plátci daně:

  • při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
  • při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění,
  • při vrácení spotřební daně,
  • při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně,
  • pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti na základě nájemní smlouvy s povinností nabýt zboží, které je předmětem nájmu.

Rozhodne-li se plátce takto postupovat, vystaví daňový dobropis, který je v souladu se zákonem o DPH povinen doručit odběrateli. Na základě doručeného dobropisu dodavatel sníží daň na výstupu a odběratel je povinen snížit původně uplatněný nárok na odpočet.

Aby se plátci vyhnuli této administrativní zátěži, v praxi často daňové dobropisy nevystavují. Vyrovnání ve výši snížení ceny nebo o vrácené plnění proběhne mimo systém DPH.

Otázkou je, zda má odběratel nárok na odpočet daně z původního daňového dokladu. Podle názoru MF má odběratel nárok na odpočet pouze u toho přijatého zdanitelného plnění, které použije pro svoji ekonomickou činnost. MF s poukazem na § 72 odst. 1 zákona o DPH uvádí, že odběratel nemá nárok na odpočet u plnění, které nepoužil pro ekonomickou činnost, když je vrátil, ať již celé, nebo jeho část.

Otázka byla řešena na společném jednání zástupců MF a Komory daňových poradců a nebylo v ní dosaženo shody.