Chytrý špičkový marketing.
view counter

DPH - koeficienty a další

Koeficienty DPH pro rok 2010

view counter

24.2.2010, Ing. Darina Sobková
Pro rok 2009 byly koeficienty pro 19% DPH 15,97 a pro 9% DPH 8,26. Jak je to pro rok 2010?

Výpočet daně je v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH) řešen v §37 zákona o DPH. Dotaz je směřován k výpočtu daně dle § 37 odst. 2 zákona o

DPH. Jedná se o výpočet z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně. Jedná se o výpočet daně „shora“. Hodnota koeficientu se v případě snížené sazby platné od 1. 1. 2010 (změna dle zákona č. 362/2009 Sb.) ve výši 10 % vypočte jako: k = 10 : 110 a v případě základní sazby platné od 1. 1. 2010(změna dle zákona č. 362/2009 Sb.) ve výši 20 % vypočte jako k = 20 : 120. Po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa činí hodnota koeficientu pro výpočet DPH u úplat, které podléhají snížené sazbě daně, 0,0909, a u úplat, které podléhají základní sazbě daně, 0,1667.

 

 

Závěr:

Pro rok 2010 je koeficient pro sníženou sazbu 10 % 0,0909.
Pro rok 2010 je koeficient pro základní sazbu 20 % 0,1667.

 

 

 

Ověřování DIČ osob registrovaných v jiných členských státech EU

15.3.2010 , Zdroj: Česká daňová správa
Od 1. 5. 2004 si čeští plátci daně z přidané hodnoty mohou ověřit, zda je určité DIČ registrováno v daném členském státě EU.

Je to možné následujícími způsoby:

  • na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/lang.do?fromWhichPage=vieshome&selectedLanguage=CS;
  • na příslušném útvaru Ministerstva financí ČR telefonicky, e-mailem, faxem či písemně (Ministerstvo financí, Oddělení 492 - Mezinárodní spolupráce při správě DPH, Letenská 15, 118 00 Praha 1, tel.:  +420 257 044 201  +420 257 044 201 , fax: +420 257 044 416, e-mail: vies.dph@mfcr.cz);
  • na místně příslušném finančním úřadě telefonicky, e-mailem, faxem, písemně či při osobní návštěvě.

Je nutné uvést DIČ tazatele. Pokud DIČ tazatele nebude uvedeno, dotaz nemůže být zodpovězen.
Vyhledávání DIČ podle jména a adresy není možné a zároveň ani není možné sdělovat jakékoliv další registrační údaje mimo to, zda je dané DIČ registrováno či nikoliv.
Prosíme plátce, kteří budou ověřovat větší počet DIČ, aby upřednostnili formu e-mailu.
Vymezení odpovědnosti:

Ministerstvo financí ČR (dále jen MF ČR) poskytuje na základě článku 27 Nařízení Rady 1798/2003/ES ze 7. 10. 2003 osobám zapojeným do intrakomunitárních transakcí možnost ověřit si platnost daňového identifikačního čísla (DIČ) obchodních partnerů, pod nímž jsou registrováni k DPH v jiném členském státě EU.

MF ČR však nenese žádnou odpovědnost za správnost poskytnutých údajů, neboť tyto informace jsou získávány z databází členských států, které nejsou a nemohou být ze strany MF ČR kontrolovány a udržovány a MF ČR za ně nenese žádnou odpovědnost. Samy o sobě tyto informace nemohou být využity jako důkazní prostředek pro nárok na osvobození od DPH při intrakomunitárních transakcích.

 

 

 

Povinnost registrace k DPH v souvislosti s poskytnutím služeb a dodáním některého zboží 

22.2.2010 , Olga Holubová
Po novele zákona o DPH 2010 přibylo případů, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem na základě přijetí či poskytnutí služby z/do jiného státu a je proto povinna podat přihlášku k registraci k DPH.

Novela zákona o DPH účinná k 1. lednu 2010 nezměnila základní pravidla pro registraci osob z titulu překročení obratu, uzavření smlouvy o sdružení, nabytí podniku, pořízení zboží apod. Případů, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem na základě přijetí či poskytnutí služby z/do jiného státu a je proto povinna podat přihlášku k registraci k DPH, nicméně přibylo. Na druhé straně však povinnost osob z jiných států, které poskytují např. služby českým osobám nepovinným k dani, nebyla v souvislosti se zrušením § 15 přesunuta do jiných ustanovení bezezbytku.

Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku

Pro porozumění dalšímu textu je nutné objasnit definici osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku podle

§ 108 odst. 2 zákona o DPH. Rozumí se jí

  • zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo
  • osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku.

Příklad

Český plátce daně přijal poradenskou službu od osoby povinné k dani z jiného členského státu, která nemá v České republice provozovnu. V daném případě byla služba poskytnuta osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku.

Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Příklady

Český plátce přijal poradenskou službu od osoby povinné k dani se sídlem ve Švýcarsku. Tato osoba má v České republice provozovnu, která se však na poskytnutí předmětné služby nijak nepodílela. Služba byla dojednána přímo s pracovníky švýcarské centrály a jimi byla také poskytnuta. I v tomto případě plátce přijal službu od osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku.

Český plátce přijal poradenskou službu od osoby povinné k dani se sídlem v Belgii. Tato osoba má v České republice provozovnu, která službu fakticky poskytla. V daném případě plátce přijal službu od jiného plátce (česká provozovna belgické osoby je plátce daně v ČR) a nikoli od osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku.

Jak dále uvidíme, je důležité identifikovat z uvedeného pohledu poskytovatele služby, protože jen v některých případech takto přijatých služeb má plátce-příjemce povinnost přiznat a zaplatit z předmětné služby daň (a  neplátce se případně stává dnem přijetí služby plátcem), zatímco v jiných případech je povinen přiznat daň poskytovatel.

Povinnosti osoby povinné k dani při přijetí služby podle § 9 odst. 1 zákona o DPH

Osoba povinná k dani, která přijme službu,

  • jejíž místo plnění se stanoví podle základního pravidla (tj. podle § 9 odst. 1) v České republice,
  • služba není osvobozená od daně a
  • poskytovatelem je osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku podle § 108 odst. 2,

se dle § 94 odst. 8 stává plátcem dnem poskytnutí této služby a přiznává daň (podle § 108 odst. 1 písm. b) již z této první služby.  Všechny tři uvedené podmínky musí být splněny současně. Lhůta pro podání přihlášky k registraci je dle § 95 odst. 6 zákona o DPH 15 dnů.

Příklady

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku (český neplátce) přijme poradenskou službu (tj. službu, jejíž místo plnění se řídí základním pravidlem) od jiné osoby se sídlem v tuzemsku. Příjemce služby se plátcem nestává, protože služba nebyla poskytnuta osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku. Pokud je plátcem český poskytovatel, přizná ze své služby daň podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, jestliže poskytovatel plátcem není (je např. osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6, tj. neplátce), služba zdaněna nebude.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku (český neplátce) přijme službu práce na movité věci (tj. službu, jejíž místo plnění se řídí základním pravidlem) od provozovny francouzské osoby registrované k dani, která je umístěna v tuzemsku. Příjemce služby se plátcem nestává, protože služba nebyla poskytnuta osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku (viz definice osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku výše). Službu zdaní dle

§ 108 odst. 1 písm. a) provozovna francouzské osoby, neboť ta se stala plátcem dnem svého vzniku dle § 94 odst. 14 zákona o DPH.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku (český neplátce) přijme službu přepravy zboží při vývozu  zboží do Ruska (tj. službu, jejíž místo plnění se řídí základním pravidlem) od německého autodopravce. Příjemce služby se plátcem nestává, protože služba, ač má místo plnění v ČR, je osvobozena od daně podle § 69.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku (český neplátce) přijme službu přepravy zboží z Liberce do Prahy (tj. službu, jejíž místo plnění se řídí základním pravidlem) od německého autodopravce. Tento německý autodopravce má v české republice provozovnu – autoservis. Přepravní služba však je poskytnuta přímo centrálou, provozovna se předmětné transakce vůbec neúčastní. Příjemce služby se stává plátcem dnem jejího poskytnutí, neboť služba byla poskytnuta osobou povinnou k dani neusazenou k tuzemsku.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku (český neplátce) přijme elektronickou službu od osoby povinné k dani se sídlem na Slovensku. Tato osoba, poskytovatel služby, není na Slovensku k dani registrována. Podle čl. 214 písm. e) Směrnice Rady 2008/8/ES mají členské státy uložit povinnost registrace osobám, které poskytují služby s místem plnění podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 zákona o DPH) v jiných členských státech. Lze proto předpokládat, že slovenský poskytovatel služby se stane plátcem ke dni jejího poskytnutí (§ 7a odst. 2 slovenského zákona o DPH), a proto bude hned tato první služba uskutečněna osobou registrovanou k dani. Český neplátce, příjemce služby, po ověření této skutečnosti u svého dodavatele, se stává plátcem dnem přijetí služby a je povinen přiznat z této služby daň (§ 94 odst. 8, § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH).

***Konec ukázky***