Chytrý špičkový marketing.
view counter

Z pranostik, přepovědí a kalendářů

( Od 12. června do 18.června )
view counter
Téměř celý námi sledovaný čas zapadá do pranostického období ovčích chladen a vítských dešťů, které později přecházejí v aloisskou sušší povětrnost.

Podle staročeského kalendáře by se nyní měly uplatňovat tzv. vítské deště, které patří k první medardovské deštivé vlně. V dlouhodobém průměru můžeme počítat, že se jejich pravděpodobnost pohybuje v rozmezí 60 až 70 procent, čímž se tak může napomoci s vyrovnáním vláhové bilance častého suchého počasí z konce května a první červnové dekády.

K možnosti vystupňované srážkové činnosti si naši předci zapsali také několik pranostik: "Svatá Tonička (12.6.) mívá často uplakaná očička. Svatý Vít (15.6.) přináší s sebou deště. Svatý Vít dává trávě pít. Den svatého Víta mnoho deště skýtá. Svatý Vít mění čas. Prší-li na sv. Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.Prší-li na svatého Víta, prší někdy až 31 dní." Na druhé straně však některé výroky konstatují: "Pohoda na svatého Víta - to dobrota na žita. Pohoda od svatého Víta do svatého Jana (24.6.) - pro obilí je vyhraná."

Všeobecně lze tvrdit, že sušší a slunné počasí v první polovině června dává možnost, aby se rtuť teploměru vyšplhala dost vysoko, takže slunění a koupání je na místě. Dochoval se též výrok ze středověku, konkrétně z roku 1472, který pochází z Korandova cisiojanu. Ten hovoří o nástupu letních veder, která tehdy sužovala lidi: "Vít když přišel, trápí s vedra též Jana Burjana, Petra." Podle této informace se panující vedra udržela přes Jana Buriana (26.6.) až do Petra (29.6.) To se však nedá přenést do dnešního shodného časového období, neboť tehdy u nás ještě platil starý juliánský kalendář. Ten byl roku 1582 nahrazen kalendářem gregoriánským, kdy došlo k vypuštění několika dnů a tím pádem k posunu celého kalendáře.Pokud se jedná o rekordně dosažené teploty za posledních sto let, je možné k 15.červnu jmenovat rok 1935, kdy teploty vystoupily na více než 31 stupňů Celsia. K následujícímu 16.červnu potom patří nový rekord z roku 2006, neboť tehdy v pražském Klementinu zaznamenaly teplotu 32,4 stupně Celsia.V čase ovčích chladen se však zapsaly především i záporní teplotní rekordy. Stačí jmenovat 14.červen roku 1874 s teplotou +5,5 a 15.červen 1941, kdy klesla rtuť teploměru na +6,8 stupně Celsia.

Pokud se dlouhotrvající a vydatné deště skutečně ve druhé červnové dekádě dostaví, bývají často doprovázeny z hlediska červnového teplotního vývoje také někdy až hlubokými poklesy teplot. Ve staročeských kalendářích se tato ochlazení nazývala ovčí chladna. Název vznikl proto, neboť měla údajně působit v dobách, kdy se u nás ještě hojně chovaly ovce. Nízké teploty, které zdaleka nedosahovaly k pomyslné křivce průměrných červnových teplot, tehdy způsobovaly úhyn jehňat. Nutno ale podotknout, že náš název není původní, ale byl k nám přenesen z němčiny (Schafkälte).

Červnová ochlazení jsou v našich zeměpisných šířkách také mnohem výraznější než ochlazení květnová.Nicméně ani velmi nízké teploty obvykle v nížinách nedosahují pod bod mrazu, takže se o ně pranostiky nijak zvlášť nezajímají a dávají raději přednost deštivým srážkám: "Červen mokrý a studený - bývají žně obvykle zkaženy. Jestliže červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.Má-li v červnu duha konec v dolinách, budou plískanice. Má-li však konec na kopcích, nastanou časy pěkné. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto."

V posledních letech však jde nejen světové, ale i naše počasí jaksi z extrému do extrému, takže zatímco se staré pranostiky obávaly dlouhotrvajících zničujících dešťů, může právě tak nastat i katastrofální sucho, které poruší úrodu ještě mnohem víc než delší řada mokrých dní. O proměnách teplot při mnohdy prudkých vzestupech či poklesech netřeba ani hovořit.
PAVEL KOVÁŘ