Oblast kolem obce Achleiten patřila kdysi k panství Tegernsee, později přešla k panství Berchtesgaden a nakonec byla lénem kláštera Kremsmünster. Společně s pevností Rohr mohlo být odtud kompletně uzavřeno údolí řeky Krems.
Panské sídlo je poprvé uvedeno v roce 1189 se jménem Bernharda z Achleitenu, který patřil k jedné z ministeriálních rodin pracujících pro klášter. V roce 1303 se tehdejší fortifikace pravděpodobně stala zemským opevněním knížete. V průběhu 14. století se tu několikrát vyměnili jeho lenní majitelé.
Svatbou, která se konala roku 1377, bylo panství Wolfhartem ze Sinzendorfu předáno do držení rodiny z Achleitenu. Majetkem rodiny od té doby zůstalo po období delší než 200 let. Potom sloužilo panství několikrát jako věno dcerám majitelů. Tímto způsobem bylo předáno v roce 1602 Erhardovi z Grienthalu. Touto dobou byla již nevyhovující a značně ošuntělá stará fortifikace přestavěna do podoby vodního zámku. V roce 1643 byla stržena stará zámecká kaple, kolem roku 1660 následovala další významná přestavba.
Roku 1692 bylo těžce zadlužené panství převzato Salzburským knížecím biskupem Janem Arnoštem hrabětem Thunem. Spolu s Hohenbergem se stalo nedělitelným panstvím a zůstalo až do roku 1815 v majetku rodiny Thunů.
Známý zámecký sýr
Vlastníkem zámku se v roce 1880 stal Ludvík, rytíř z Boschanu. V průběhu 20. století patřil Achleiten rodině Teufensteinů, než ho v roce 1982 získala Linecká rodina průmyslníků jménem Theurer a nechala ho konečně rozsáhle restaurovat. Tehdy ještě k zámku náležel provoz výrobny sýrů, odkud pocházel velmi známý tzv. Achleitenský zámecký sýr. Současným vlastníkem zámku je olympijská vítězka z roku 1980 v drezúře koní Sissy Max-Theurer. Vedle hlavní budovy zámku tak bylo v letech 1989 – 91 zřízeno velké centrum pro koně.
Erby arcibiskupa Thuna
Současná podoba zámku pochází do značné míry ze 17. století, přičemž se zachovalo i několik původních středověkých konstrukcí, především ve věži a v základech budov.
Jedno z nádvorních průčelí je vybaveno arkádovou chodbou s devíti sloupy. Na nádvoří byla v roce 1692 postavena zdobená studna s postavami, kterou zhotovil Jan Baptista Spatz. Kamenná socha zobrazuje jednoho vzpřímeného lva, který drží erb knížecího arcibiskupa Arnošta hraběte Thuna. Další erby arcibiskupa se ostatně nalézají několikrát vně i uvnitř zámku.
Přes šíjový příkop vedl kdysi padací most k hlavnímu obytnému stavení. Na parapetní zdi současného kamenného mostu jsou umístěny dva erby v kartuších. Most vede k bráně s vyřezávanými dřevěnými vraty, které mají označení s datem 1660.
V zahradě stojí pavilon s pravoúhlou síní. Jeho zrcadlová klenba je vyzdobena freskami a štukem ze 17. století.
Objekt je stále soukromým vlastnictvím a tak není možné si prohlédnout jeho interiéry.
Text: Petr Šafránek