- Novozélandští vědci analyzovali data nahromaděná za 30 let výzkumu spánku. Zjistili, že se u dětí a teenagerů s rostoucím věkem posouvá optimální doba ranního vstávání. A tak zatímco pro desetileté školáky je ideální začátek výuky v 8:30 hodin, šestnáctiletým by vyhovoval posun na desátou a osmnáctiletým vysokoškolákům dokonce až na jedenáctou hodinu dopolední. Měli by prý pohotovější reakce a lepší náladu.
- Američtí experti údajně objevili metodu, díky níž dokážou předpovědět homosexuální orientaci mužů. Vycházejí z analýzy molekulárních markerů, které kontrolují funkce DNA. Vědci v praxi prověřovali výsledky analýzy studiem sedmatřiceti mužských dvojčat, přičemž v každém páru byl jeden jedinec heterosexuál a druhý gay. V dalším vzorku bylo deset dvojčat výhradně homosexuální orientace. Jak se ukázalo, homosexuální preferenci signalizuje přítomnost určitého epigenomu v devíti oblastech lidského genomu. Epigenom funguje jako „přepínač“, který dokáže určité geny v DNA vypnout nebo zapnout.
- Ochabuje kvůli internetu a digitálním pomůckám lidská paměť? Britští odborníci jsou přesvědčeni, že tomu tak je. Lidé využívající moderní technologie paměť totiž neprocvičují. Mozek funguje tak, že vzpomínky při každém jejich jednotlivém vybavení umocňuje a současně přitom zapomíná ty, jež vyhodnotí jako zbytečné. Jenže v současnosti náš mozek vzhledem k množství informací, které dostává, většinu vyhodnocuje jako nepodstatné. Lidé se spoléhají na pomoc chytrých telefonů atd. Jako příklad odborníci uvádějí skutečnost, že si 45 procent dospělých Britů pamatuje, jaké měla jejich domácnost telefonní číslo, když jim bylo deset let. Ale jen 29 procent z nich má v hlavě uložen telefonní kontakt na své děti. Britští vědci varují, že se do ohrožení dostává mechanismus tvorby dlouhodobé paměti,tedy schopnost vytvářet si nové vzpomínky. Navíc lidé ztrácejí schopnost zapamatovat si události tak, jak se skutečně staly. Tým badatelů vycházel z dlouhodobého výzkumu paměťových změn šesti tisíc dobrovolníků z Velké Británie, Francie, Španělska, Německa, Itálie, Belgie a Nizozemí. Až třetina respondentů se ani nepokusila vzpomenout si na dříve běžné věci, jako je například adresa oblíbené restaurace, datum narození partnera a podobně. Rovnou je hledali v počítači či elektronickém diáři.
- Nedávno objevený obří virus na Sibiři (Mollivirus sibericum) je důkazem, že jsou prastaré viry rozmanitější, než biologové předpokládali. Virus má v průměru 600 nanometrů a jeho genom, který má 600 000 párů bází, obsahuje genetické informace pro vytvoření 500 proteinů. Typické viry přitom mají velikost od 20 do několika set nanometrů. Nalezený virus je i přes stáří 30 000 tisíc let stále infekční. Odborníci však tvrdí, že pro člověka není nebezpečný, neboť infikoval jednobuněčné améby starší doby kamenné.
- Výzkumníci jedné americké armádní agentury vyvinuli protetickou ruku, která dokáže člověku vrátit cit. Prototyp už vyzkoušeli v praxi na muži s poraněním míchy, který byl deset let ochrnutý. Připojili elektrody k části jeho mozkové kůry, která je zodpovědná za identifikaci hmatových vjemů. Další elektrody pak umístili na motorickou mozkovou kůru, která řídí pohyby těla. Díky propojení pak dokázal osmadvacetiletý pacient mozkem ovládat robotickou ruku a zažíval přitom fyzické pocity hmatu a doteku.
(zem)