- Jak ukázaly genetické testy, američtí přírodovědci objevili na Galapágách nový druh obří želvy, v pořadí již patnáctý. Želva dostala na počest nejstaršího galapážského správce parku – Fausta Llerena Sáncheze (místní mu říkají Don Fausto), jenž se o ochranu obřích želv na tichomořském souostroví stará už 43 let, pojmenování Chelonoidis donfaustoi. V prostoru o rozloze 40 kilometrů čtverečních jich vědci napočítali celkem 250 kusů, nejedná se tedy o příliš početný druh.
- Objev týmu francouzských astronomů potvrzuje, že komety mohly být kdysi nositelkami života. Na kometě Lovejoy C/2014 Q2 totiž identifikovali stopy 21 organických sloučenin (mimo jiné etylalkohol, jednoduchý cukr glykolaldehyd, methylester kyseliny mravenčí, kyselinu mravenčí, acetaldehyd, etylenglykol, formamid a kyselinu isokyanatou). Dvě z těchto sloučenin přitom byly na kometě objeveny vůbec poprvé.
- Rostoucí kyselost oceánů způsobená emisemi oxidu uhličitého ohrožuje korálové útesy. Jak se ale zdá, ty si s tím už poradily po svém, vznikl nový druh korálů. Australští přírodovědci je zaznamenali například u laguny ostrova Heron ve Velkém bariérovém útesu. Jsou odolnější, protože si dokážou udržet ve své kalcifikující tekutině takřka neměnnou úroveň pH (vodíkového exponentu, který ukazuje, zda vodný roztok reaguje kysele či zásaditě), a to nezávisle na okolním prostředí. To jim dovoluje vytvářet si kostru z uhličitanu vápenatého i v kyselejším prostředí.
- Astronomové mění náhled na měsíc Kerberos, která obíhá kolem trpasličí planety Pluto. Americká sonda New Horizons pořídila jeho snímky, které ukázaly, že se skládá ze dvou laloků. Větší má v průměru osm kilometrů a ten menší pět. Zřejmě tedy vznikl sloučením dvou menších objektů. Jeho povrch i přes malé rozměry odráží polovinu světla, tedy je pravděpodobně tvořen vodním ledem.
- Sociologové a psychologové prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovali, jaký je postoj Čechů k inovaci a rozvoji v rámci vědy a učení. Do výzkumu bylo zapojeno několik stovek respondentů starších 18 let. Výsledky ukazují, že je naše společnost ke změnám sice otevřená, ale aktivně změny nevyhledává. K úspěchu v životě je pro 87 % Čechů důležitá schopnost adaptace na měnící se podmínky doprovázená ochotou riskovat. Ženy však v souvislosti s lepším životem preferují změnu životního stylu (87 %), zatímco muži přikládají větší význam změnám v práci (80,7 %). Zhruba dvě třetiny naší populace berou učení jako nutnost, nikoli jako volbu. To považují odborníci za zajímavé, neboť jakékoli inovace, změny a pokrok, jež byly ve výzkumu obecně hodnoceny spíše pozitivně, předpokládají adaptaci s níž je učení spojené. To, že rozvoj vědy vede k pozitivním změnám v běžném životě, si myslí více mužů (85 %) než žen (76 %). Ženy jsou k vědeckým objevům o něco skeptičtější než muži.
(zem)